Archiv

Viagra bez předpisu online

Farmakokinetika (PK) zkoumá, jak tělo reaguje na podané látky po celou dobu expozice. Viagra je léčivá látka využívaná při léčbě erektilní dysfunkce a plicní arteriální hypertenze. Patří do třídy inhibitorů fosfodiesterázy 5 (PDE5-I). Farmakokinetika Viagry získala od jejího uvedení do léčby značnou pozornost. Důkladné porozumění absorpci, distribuci, metabolismu a vylučování (ADME) Viagry je nezbytné pro maximalizaci její terapeutické účinnosti a snížení rizika možných nežádoucích účinků. Přestože existuje mnoho jednotlivých studií, které zkoumaly různé aspekty farmakokinetiky Viagry, je zapotřebí komplexní syntézy těchto zjištění, aby byl poskytován jasný a konsolidovaný přehled jejího farmakokinetického profilu u lidí.

Dne 22. a 24. ledna 2024 byly provedeny rozsáhlé průzkumy v databázích PubMed, Web of Science a Clinical Trials Registry s cílem prozkoumat farmakokinetiku Viagry. Ve vyhledávání byla použita kombinace termínů „pharmacokinetics” a „Viagra”. Byla uplatněna jazyková a druhová omezení pro zpřesnění výsledků. Podrobná strategie vyhledávání je uvedena v Doplňujících informacích. Tato recenze zahrnovala především studie s pediatrickými populacemi, včetně novorozenců (0–28 dní), kojenců (29 dní–1 rok) a dětí (>1–12 roků). Kromě toho byly zahrnuty také studie s dospělými účastníky. Studie byly vybrány dle následujících délících kritérií: původní výzkumné články, přehledové studie a studie publikované v angličtině. Vybrané články byly kategorizovány podle následujících témat: bioekvivalence, lékové interakce, vliv Viagry na jiné léky, farmakodynamika a přehledové články. Exkluzní kritéria zahrnovala ex vivo studie, in vitro studie, výzkum na zvířatech a studie, které se přímo netýkaly Viagry. Abstrakty, konferenční sborníky a opravná oznámení (corrigenda) byly rovněž vyloučeny. Duplikátní články byly odstraněny, aby se předešlo redundanci, neboť několik studií bylo dohledáno v obou databázích PubMed a Web of Science. Klinické studie registrované v databázích byly zahrnuty, pokud byly indexovány v PubMed nebo Web of Science.

Populační farmakokinetika zkoumá farmakokinetické parametry na úrovni populace, kdy jsou data od všech jedinců v populaci kolektivně analyzována pomocí nelineárního modelu smíšených efektů. Termín „nelineární“ vyjadřuje, že závislá proměnná (např. koncentrace) vykazuje nelineární vztah s parametry modelu a nezávislými proměnnými. Označení „smíšené efekty“ odkazuje k parametrizaci: parametry, které zůstávají konstantní napříč jedinci, se označují jako „pevné efekty“, zatímco ty, které se mezi jedinci liší, jsou klasifikovány jako „náhodné efekty“. Ve této recenzi je zahrnuto šest článků, přičemž každý má odlišné cíle. Ahsman a kol. (2009) si kladou za cíl objasnit farmakokinetiku a expozici orální Viagry u novorozenců diagnostikovaných plicní arteriální hypertenzí (PAH). Gonzalez a kol. (2019) usilují o charakterizaci populační farmakokinetiky Viagry a jejích metabolitů u předčasně narozených dětí. Milligan a kol. (2002) se zaměřují na analýzu farmakokinetiky citrátu Viagry u pacientů s erektilní dysfunkcí. Cochius-den Otter a kol. (2019) si kladou za cíl dosáhnout konkrétní cílové plazmatické koncentrace léku. Nakonec Mukherjee a kol. (2008) a Rhee a kol. (2022) usilují o charakterizaci farmakokinetiky Viagry u donošených a předčasně narozených novorozenců s perzistující plicní hypertenzí novorozence (PPHN) a PAH, respektive.

Níže uvedené dvě studie využívají jednokomorový model, přičemž Viagra byla podávána perorální cestou. Naproti tomu studie Ahsman et al. (2009) nezohlednila žádné kovariáty. Další tři studie, popsané níže, používají dvoukomorový model, kdy byla Viagra podávána intravenózně (i.v.).

100mg 20 tablet 43.41€ 45.58€ Vložit do košíku

100mg 30 + 4 tablety 58.01€ 60.91€ Vložit do košíku

100mg 60 + 4 tablety 91.77€ 96.36€ Vložit do košíku

Tato metaanalýza byla provedena v rámci tří hlavních databází a zaměřila se na pojmy „pharmacokinetic“ a „Viagra“, se zvláštním důrazem na pediatrickou populaci. Proces výběru článků začal odstraněním duplicit mezi databázemi, následovaným kategorizací každého článku podle názvu a abstraktu do těchto skupin: bioekvivalence, lékové interakce, vliv Viagry na jiné léčivé přípravky, farmakodynamika a přehledové studie. Celkem bylo následně vyloučeno 148 článků, aby byla zajištěna co nejvyšší relevance zahrnutých prací. Tato vyloučení byla založena na tom, že články se zabývaly tématy mimo rámec tohoto výzkumu.

Pro objasnění důvodů vyloučení: články označené jako „Bez přístupu“ byly potenciálně relevantní podle názvu, avšak plné texty nebyly dostupné k přezkoumání. Články klasifikované jako „Kazuistiky“ obsahovaly údaje o skutečných pacientech léčených různými dávkami Viagry pro erektilní dysfunkci, nikoli však pro plicní hypertenzi, a nezabývaly se farmakokinetickými parametry. Některé články se navíc týkaly interakcí Viagry s jinými léčivy či dietními složkami. Nakonec byly posouzeny i studie zkoumající nové lékové formy tohoto léčivého principu, stejně jako ty, které se nezabývaly farmakokinetickými parametry ani procesy ADME (Absorpce, Distribuce, Metabolismus a Exkrece).

Je důležité upozornit na jev „nadměrného vylučování“ („over-rejection“) při eliminaci článků z metaanalýzy. Tento postup znamená příliš přísné vyřazování studií nebo dat, často v důsledku nadměrně úzkých kritérií. Nadměrné vylučování může mít několik důsledků – včetně zúžení rozsahu dat, což může snížit reprezentativnost výsledků; publikačního zkreslení, kdy jsou vylučovány studie s negativními výsledky, čímž se vytváří mylný dojem o účinnosti a zůstávají pouze pozitivní výsledky; ztráty cenných informací, které by mohly obohatit analýzu; a omezení reprodukovatelnosti, kdy metaanalýza bez dostatečně reprezentativního souboru studií nemusí být schopna opakovat výsledky v budoucím výzkumu, čímž se snižuje pevnost závěrů. Kromě toho může nadměrné vylučování zavádět systematické zkreslení, které nakonec omezuje externí platnost a použitelnost výsledků.

Je proto nezbytné, aby kritéria pro zařazení a vyloučení byla jasně definována a důkladně odůvodněna, aby se minimalizovala uvedená rizika. Celkem bylo zahrnuto šest farmakokinetických studií, z nichž tři využívaly jednokomorový model a zbývající tři dvoukomorový model. Kromě toho byly zařazeny dvě fyziologicky založené farmakokinetické (PBPK) studie, které byly provedeny s využitím různých softwarových nástrojů. Z těchto šesti studií se pět zaměřovalo na pediatrickou populaci, přičemž většina pacientů trpěla plicní hypertenzí. Dále bylo identifikováno jedenáct studií u dospělých pacientů, z nichž všechny byly nekompartmentové.

U pediatrické populace byly jako klíčové kovariáty určeny tělesná hmotnost a postnatální věk, přičemž průměrná hmotnost se pohybovala mezi 2,95 kg a 3,41 kg. Pozoruhodné je, že ve studií Mukherjee et al. (2008) byl celkový distribuční objem Viagry u novorozenců vyšší než dříve odhadovaný u dospělých, což může souviset s nižší vazbou na plazmatické bílkoviny u novorozenců ve srovnání s dospělými.

Farmakokinetika Viagry, léčiva široce používaného při léčbě erektilní dysfunkce a plicní arteriální hypertenze, byla komplexně prozkoumána; zároveň se objevují nové možnosti využití, například při sekundárním Raynaudově fenoménu nebo hypoxémii vyvolané vysokohorským prostředím. Systematický přehled zahrnoval populační studie a fyziologicky založené farmakokinetické (PBPK) modely, které zdůraznily různé metodologické přístupy k hodnocení parametrů absorpce, distribuce, metabolismu a exkrece (ADME) této látky u pediatrických i dospělých populací.

Výsledky ukázaly, že faktory, jako jsou tělesná hmotnost a postnatální věk, představují důležité kovariáty při určování clearance a distribučního objemu u novorozenců a dětí, přičemž tyto hodnoty se výrazně liší od těch, které byly pozorovány u dospělých. Viagra vykazuje jedinečný farmakokinetický profil u novorozenců, zejména kvůli snížené vazbě na plazmatické bílkoviny v této skupině, což může vysvětlovat její širší distribuci oproti dospělým.

Navzdory pokroku ve farmakokinetickém modelování a simulačních technikách však stále existují mezery v komplexním porozumění dlouhodobým účinkům Viagry a jejím lékovým interakcím v různých populacích, zejména u pediatrických pacientů. Budoucí studie by se měly zaměřit na rozšíření důkazní základny, implementaci robustnějších metodologií klinických studií a zkoumání nových terapeutických indikací pro Viagru.

Závěrem lze říci, že Viagra zůstává léčivem s významným klinickým přínosem a hlubší porozumění jejím farmakokinetickým parametrům je zásadní pro optimalizaci jejího terapeutického využití, zajištění bezpečnosti a účinnosti napříč všemi skupinami pacientů.