Další informace

                                 Roskutak final

Maskota pro Rosku Praha „ Roskutáka“ vytvořil výtvarník Jaroslav Bezděk

Systémové upozornění
Hlavní informace

Společenský večer k 30. výročí Rosky Praha a celosvětovému dni RS

Podrobnosti
Vytvořeno: 10. říjen 2014

Dne 28. 5. 2014 uspořádala Roska Praha, k příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy a zároveň k 30. výročí založení Rosky Praha, společenský večer v Kulturním centru Zahrada v Praze 11. Pomohla nám řada sponzorů. Večer moderovala paní Bc. Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně parlamentu ČR za ODS a dlouholetá členka naší organizace.

Společenský večer se konal pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy, které zastupoval
Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr. MSc., radní hlavního města Prahy. Vedle hlavního města Prahy byl společenský večer sponzorován firmami DMA Praha, ALBI, MVS servis, TRAOMA, MUP, TEVA, ELEKTROLINE, FRANCO ARAZZI, autorské kožené kabelky, členové a přátelé Rosky Praha.

Akce byla perfektně zorganizovaná, svoz plesajících byl zajištěn. Příjemný prostor Kulturního centra Zahrada plně vyhovoval tanečníkům na vozících, s berlemi i bez.

Taková organizace plesu není snadná záležitost. Hnacím motorem je naše předsedkyně Rosky Praha Daniela. Ta také spolu se svou rodinou a přáteli kromě tomboly připravila pohoštění v podobě obložených mís.

V úvodu jsme zavzpomínali na historii vzniku Rosky Praha. Já jsem tam asi nebo vlastně určitě byla „služebně“ nejstarší, protože počátky Rosky Praha jsem zažila na vlastní kůži. Tak jsem taky něco málo připomněla.

K velkému zážitku patřilo vystoupení jazzové zpěvačky a klavíristky Hany Robinson, kterou doprovázela její kapela. Také ji otravuje ereska, ale nedá se, zpívá celým srdcem, až jsem měla husí kůži. Husí kůži jsem měla také při vystoupení rock´n´rollových tanečníků. Když je má člověk takzvaně na dosah, tak jenom kouká, jestli tanečník tanečnici při výhozech chytí nebo ne. Dobře to dopadlo, tanečnice nedopadly na podlahu.

Pak se rozběhla zábava, během níž za doprovodu muziky DJ Kolíka probíhala tombola. Já si prostě nedám pokoj, vím,
že nejsem výherní typ, přesto jsem do toho zase šla. Kupovala jsem si další a další lístky, ale furt nic. Všichni kolem
mě měli na stolech balíky a balíčky výher a já už si připadala trapně. Nakonec jsem vyhrála jakýsi hlavolam pro pětileté děti (neporozumněla jsem tomu), pouzdro na brýle (mám jich doma asi pět) a osušku (ta se hodí). Výhry roznášela paní Lenka, naše sociální pracovnice Martina a dobrovolnice Lucka. Záhy zuly střevíčky na vysokém podpatku, protože se dost naběhaly.

Již delší dobu uvažuji o tom, že si taky pořídím střevíčky s vysokým podpatkem. Když jsem byla zdravá, tak jsem
je nemohla nosit, protože jsem moc vysoká a vadilo mi, že své okolí přečnívám o dvě hlavy. Pak už jsem v tom stejně nemohla chodit. Teď nastal ten správný čas. Na vozíku by byly pěkně na ozdobu, chodit v tom nemusím, okolí nepřečnívám.

Tanec na vozíku zvládám, jenom musím dávat pozor, abych svému tanečníkovi nepřejela nohy. Mnohdy sotva stačí uskočit. Já když se rozjedu…

Plesali jsme do noci, tančili, povídali, zkrátka povedený společenský večer jsme si všichni užili. Jenom škoda, že nás nebylo víc.

Ivana Rosová